Obři sladkých a akvarijních vod

Pro mnoho akvaristů může být překvapivá skutečnost, že řada ryb, na které jsme zvyklí dívat se jako na okrasné obyvatele akvárií, plní ve své exotické domovině pragmatickou funkci konzumních živočichů. Není to dáno pouze praktickým přístupem domorodců ke všemu živému, ale zejména tím, že tyto ryby ve vhodných podmínkách dosahují úctyhodných velikostí. V následujícím textu se chci věnovat právě takovým rybám, ale také největším rybám, se kterými se v českých akvarijních nádržích můžeme setkat a konečně rybám, které jsou běžné i v pokojových akváriích a do jejichž blízkého příbuzenstva patří skuteční rybí obři. Ukážeme si, že existuje i ryba, patřící do všech tří uvedených kategorií.

Věnovat se budeme pouze sladkovodní akvaristice, a v úvodu se zastavíme u problému určení největší sladkovodní ryby vůbec. Přestože tento problém patrně nevyřešíme, pokusme se doň vnést alespoň trochu světla. Největší ryba, vyskytující se ve sladkých vodách je bezesporu vyza (Huso huso). Tento druh jesetera může údajně dorůstat více než 7 metrů a dosahovat hmotnosti téměř 1,5 tuny. Díky intenzivnímu lovu pro kaviár (jikry) se dnes tak velkými jedinci asi nesetkáme, stále ale existují několikametrové kusy. Problém největší sladkovodní ryby se zdá být vyřešen. Skutečně pouze zdá. Vyza totiž není sladkovodní rybou v pravém slova smyslu. V dospělosti žije v moři a do sladkých vod vplouvá v souvislosti s rozmnožováním, podobně jako např. losos. Ty druhy čeledi jeseterovitých (Acipenseridae), které nejsou tažné a trvale žijí ve sladkých vodách, dorůstají mnohem menších rozměrů. V rámci zoologického systému nebudeme muset po dalším kandidátovi pátrat daleko. Blízce příbuzní jeseterům jsou bizarně vyhlížející  čistě sladkovodní veslonosi (čeleď Polyodontidae), z nichž  veslonos čínský (Psephurus gladius) údajně dorůstá 7 m. Mohl by tedy být zhruba stejně velký jako vyza. Veslonos čínský je však velmi záhadnou rybou, existuje o něm jen velmi málo informací a ještě méně fotografií. Z těch několika málo snímků, které byly zveřejněny, nelze vyčíst nic o velikosti a historické údaje o velikosti veslonosa čínského jsou v současnosti střízlivě uvažujícími zoology zpochybněny. Z uváděných  7 m nyní poklesla jeho odhadnutá maximální možná velikost asi na 3 m, čímž se dostal z absolutní špičky do poměrně hustě obsazené kategorie. Za zmínku snad ještě stojí to, že americký veslonos veslonos americký (Polyodon spatula) je experimentálně chován i u nás a není úplně vyloučené, že se s touto rybou budeme setkávat v našich tocích podobně jako s asijskými amury a tolstolobiky (resp. tolstolobikem a tolstolobcem). Šlo by jistě o zajímavý zážitek, protože veslonos americký je jednou z nejpodivněji vyhlížejících ryb vůbec. Literaturou bývá jako největší sladkovodní ryba někdy uváděna jihoamerická arapaima (Arapaima gigas). I toto tvrzení je více než sporné. Můžeme sice zaslechnout historky o arapaimách měřících přes 4 m, ale skutečnost je patrně mnohem méně vzrušující. V Guinessově knize rekordů se lze dočíst, že v roce 1836 byl v řece Negro uloven jedinec arapaimy o délce 248 cm, což je velikost, které dosahují i jiné druhy sladkovodních ryb. I rytiny obřích arapaim musíme jako důkaz velikosti odmítnout, protože fantasií obdařený grafik může snadno vytvořit i rytinu s padesátimetrovou arapaimou, aniž to jakkoli souvisí se skutečností. Arapaimy byly dovezeny i do České republiky a krátce byly chovány v ZOO Dvůr Králové. Šlo o mladé ryby ve velikosti asi 35 cm a uhynuly v důsledku masivní invaze žábrohlístů dříve, než je mohli spatřit běžní návštěvníci. Díky mezinárodní ochraně arapaimy (CITES I) není příliš pravděpodobné, že by se podobný import opakoval Arapaima patří do čeledi ostnojazykovitých (Osteoglossidae) a u této čeledi chvíli zůstaneme. Nenajdeme v ní už žádné další ryby obří velikosti, ale zato několik velmi oblíbených akvarijních ryb, z nichž jedna patří k největším akvarijním rybám, se kterými se v České republice můžeme setkat. Jde o arowanu dvojvousou (Osteoglossum bicirrhosum), známou také jako ostnojazyčnatec, dorůstající asi 120 cm. Tato ryba se díky své velikosti do běžných bytových akvárií příliš nehodí, přesto jí lze příležitostně zakoupit v různých akvaristických prodejnách (v době psaní článku např. v Karlových Varech). Pěkné a velké arowany jsou k vidění  např. v ZOO Dvůr Králové nebo v Obřím akváriu v Hradci Králové. V obou zařízeních se můžeme přesvědčit, že arowany dosáhnou při vhodných podmínkách své maximální velikosti i v zajetí.

Australasijský příbuzný arowany – baramundi malajský (Scleropages formosus) se ve Východní Asii těší nesmírné akvaristické oblibě. Je považován za rybu přinášející štěstí a chován jak ve velikých akváriích, tak zejména v zahradních jezírkách. Baramundi je velmi podobný arowaně a dosahuje i podobné velikosti, chovatelé však již vyšlechtili různé akvarijní formy, lišící se zejména zbarvením. Přírodní populace baramundi jsou ohroženy a druh se těší přísné ochraně. Ryby rodu Scleropages lze občas zakoupit v obchodních domech Hornbach, pravděpodobně však jde o druh baramundi severní (Scleropages jardini). Do širšího příbuzenstva (na úrovni řádu) arapaim, arowan a baramundi patří také motýlkovec africký (Pantodon buchholzi) . Svou maximální délkou asi 15 cm již patří do velikostní kategorie ryb vhodných do bytových akvárií. Zmiňuji se o něm především proto, že ač na první pohled své velké příbuzné nepřipomíná, je to způsobeno zejména jeho rozměrnými ploutvemi, které rybu opticky charakterizují. Kdybychom tyto ploutve odstranili a sledovali tvar těla, tvar hlavy a typ ošupení, byla by podobnost mezi arowanou a motýlkovcem až nápadná. Akvaristům, toužícím po arowaně a disponujícím pouze malými nádržemi však nelze chirurgickou úpravu motýlkovce jednoznačně doporučit. Známou a oblíbenou akvarijní rybou je v ČR tzv. sumeček žraločí. Správný název této ryby je sice pangas siamský (Pangasius hypophthalmus, dříve P. sutchi), jméno sumeček žraločí je však tolik vžité, že jen těžko vymizí z akvaristického slovníku. V akváriích běžných rozměrů zůstvá pangas siamský skutečně pouze sumečkem, ve volné přírodě může dorůst do slušného sumce. Podle literárních údajů dorůstá 130 cm a hmotnosti okolo 15 kg, zdá se tedy, že pojmenování sumeček není na místě ani z hlediska systematického, ani z hlediska fyziologického. Největším zástupcem čeledi pangasovitých (Pangasiidae) je Pangasianodon gigas, žijící v Mekongu. Literatura uvádí jeho maximální velikost 3 m a hmotnost 350 kg. Během prvních 6 let života může Pangasianodon gigas dosáhnout hmotnosti 200 kg, a díky tomu je považován za nejrychleji rostoucí rybu vůbec. Guinessova kniha rekordů uvádí právě tohoto obřího sumce jako největší sladkovodní rybu. Je to opět tvrzení velmi sporné, jak již bylo řečeno, délky kolem tří metrů dorůstá 5-10 druhů čistě sladkovodních ryb, mohlo by ale být pravdivé, pokud by největší znamenalo nejtěžší. Během posledních několika let se v mnoha akvaristických prodejnách v ČR objevila záhadná ryba, obvykle nazvaná „sladkovodní žralok“. Šlo o název naprosto nesprávný a autorovi článku se při jeho spatření pravidelně objevovala pěna u úst. Uvedený živočich samozřejmě neměl se žraloky nic společného, nehledě na to, že žádní opravdu sladkovodní žraloci s největší pravděpodobností neexistují. Všímavým návštěvníkům oněch obchodů možná neunikla značná podobnost „sladkovodního žraloka“ a „sumečka žraločího“. Skutečně jde o zástupce jednoho rodu a za žraločí rybou se skrývá pangas vláknoploutvý (Pangasius sanitwongsei). To co bylo řečeno o velikosti „žraločího“ pangase siamského, platí pro „sladkovodního žraloka“ pangase vláknoploutvého dvojnásob, resp. dvojnásob pro délku a 16,6-násob pro hmotnost. V přírodě totiž dorůstá asi 250 cm a hmotnosti kolem 250 kg. Pangas vláknoploutvý patří mezi nejdůležitější a nejoblíbenější hospodářské ryby Východní Asie a jeho vhodnost pro běžná akvária je problematická. Ryby rostou velmi rychle a v omezeném prostoru dochází k nepřirozeným deformacím těla. Z internetových diskusí je možné zjistit, že několik nadšenců se na „sladkovodního žraloka“ nechalo nachytat a horko-těžko sháněli informace o ekologii a chovu této ichthyologické záhady. Deformované jedince tohoto druhu můžeme vidět v akváriích ZOO Dvůr Králové. Ryby ZOO získala již deformované od soukromého chovatele, který je ZOO nabídl právě jako „sladkovodní žraloky“. ZOO Dvůr králové chová i jednoho jedince normálního vzrůstu a i když zatím váží „jen“ 17 kg, rozhodně jde o působivou rybu. Pangas vláknoploutvý (Pangasius sanitwongsei) je onou rybou patřící do všech třech skupin ryb diskutovaných v tomto článku – do jeho příbuzenstva (na úrovni čeledi) patří jedny z největších sladkovodních ryb světa, on sám by se rozhodně dostal do TOP 10 sladkovodních obrů a zároveň je v ČR nabízen jako akvarijní ryba.

Dalšími atraktivními exotickými sumci chovanými v akváriích jsou jihoameričtí anténovci rodu Pseudoplatystoma. Příležitostně je opět můžeme zakoupit v akvaristických prodejnách. Situace je u nich podobná jako u pangase siamského – ve vhodných podmínkách dorůstají 100 – 130 cm. Literární zdroje se rozcházejí v údajích o maximální hmotnosti jednotlivých druhů rodu. Zatímco literatura uvádí u Pseudoplatystoma tigrinum celkem rozumných 17 kg, u druhu Pseudoplatystoma fasciatum je to neuvěřitelných 70 kg. Přitom se jedná o ryby totožných proporcí. Jeden z údajů je evidentně nesprávný, výběr toho který,  nechám na čtenáři. Největším druhem čeledi anténovcovitých (Pimelodidae) je Brachyplatystoma filamentosum, dosahující délky 360 cm. Je vidět, že v různých čeldích sumců (Siluruformes) je mezi řadou druhů střední velikosti jeden až několik, dorůstající gigantických rozměrů. Např. podobnost mezi pangasy a anténovci je v tomto případě nápadná, a nekončí pouze velikostí. Brachyplatystoma filamentosum a Pangasianodon gigas jsou ryby navzájem velmi podobné a je zarážející, že literární zdroje u pangase uvádějí max. hmotnost 350 kg a u anténovce pouze 200 kg. Brachyplatystoma filamentosum se v českých akváriích s největší pravděpodobností nechová, nicméně jiného rozměrného anténovce zde najít můžeme. Jde o anténovce červenoocasého (Phractocephalus hemiliiopterus). Anténovec červenoocasý (Phractocephalus hemiliiopterus) se obvykle prodává ve velikosti do 10 cm, v dospělosti ale může dorůst do 150 cm, jeho maximální hmostnost je udávána jako necelých 50 kg, ale nepodložené údaje hovoří až o 100kilových rybách. Podobně jako u pangase siamského může unáhlená koupě takové ryby po čase způsobit akvaristický problém. Pěkného anténovce červenoocasého o hmotnosti kolem 15 kg můžeme vidět opět v ZOO Dvůr Králové (a ještě jednoho, menšího). Jaká je tedy největší čistě sladkovodní ryba světa, jestliže to není tradičně uváděná arapima? Mohl by to možná být veslonos čínský(Psephurus gladius), ale údajů o něm máme málo. Nebo je to Pangasianodon gigas s hmotností 350 kg? Nebo Brachyplatystoma filamentosum s maximální délkou 360 cm? Nebo je to ještě nějaká jiná ryba, dosud neuvedená? A mohla by se taková ryba někdy objevit v akváriu ? A co v bytovém akváriu? Mohla, a patrně už  i objevila. Velikosti kolem 300 cm a více dorůstají ještě další ryby, v článku dosud nezmíněné, např. kostlín obrovský (Atractosteus spatula) a možná i paúhoř elektrický (Electrophorus electricus). Existuje však ještě jeden druh ryby, dobře  známý, pravidelně prodávaný porcovaný i živý jako konzumní ryba a současně nabízený jako ryba do zahradních jezírek a občas i v klasických akvarijních prodejnách jako ryba akvarijní. Pro účely akvaristiky byla vyšlechtěna i albinotická (xantorická?) forma. Zvláštní je, že jakkoli jsou potenciální obří rozměry této ryby známy, v diskuzích o největší sladkovodní rybě světa se příliš neobjevuje. Patrně přinejmnenším evropským diskutérům připadá příliš všední. Mám na mysli sumce velkého (Silurus glanis). Guinesova kniha rekordů u sumce velkého uvádí úlovek o délce 459 cm a hmotnosti 330 kg (ta samá Guinesova kniha, která za největší sladkovodní rybu považuje pangase Pangasianodon gigas s délkou 300cm). Mezinárodní internetová databáze rybovitých obratlovců FishBase uvádí u sumce velkého dokonce maximální délku 5m, Průvoce rybami Británie a Evropy renomovaného nakladatelství Collins-Harper maximální délku nejméně 5m, tuto velikost však jako případnou rekordní diskutuje pouze v kontextu Evropských ryb. Některé historické údaje o velikosti sumce velkého musíme pochopitelně odkázat do říše legend, jako např. zprávu o tom, že v |Dněpru byl uloven sumec tak velký, že pod jeho vztyčenou spodní čelistí mohl projet i jezdec na koni. Bohužel, dokonce ani jezdec-liliput nebo jezdec-kojenec sedící na trpasličím plemeni koně Falabella by pod vztyčenou spodní čelistí ani 5-ti metrového sumce neprojel. Skepticky se také musíme dívat na případnou lidožravost sumců. V žaludcích velkých sumců sice byly části lidských těl nalezeny, sumec si ale spíše pochutnal na zbytcích nějakého utopence, aniž si k němu aktivně pomohl.

Celá otázka největší ryby přece jen zůstává trochu otevřená, šance „našeho“ sumce velkého (Silurus glanis) jsou ale v tomto závodu největší. Je trochu zvláštní a trochu škoda, že velikostní prvenství druhu ryby, která žije na našem území není zmiňováno v populárních publikacích ani učebnicích biologie. Možná to souvisí se známým faktem, že člověk si často nevšimne právě toho, co má přímo pod nosem.

Mgr. Pavel Zuber